Negativa x Pozitiva

Negativum - je pouze jedno. Bohužel se ale dá předpokládat, že jednou, v pubertě, naše adoptované dítě v afektu z bouřících se hormonů prohlásí, že nejsme jeho rodiče a vydá se po stopách biologické mámy. Hmmmm...... Je to naše noční můra. Ale co s tím? Jediné co můžeme dělat teď je, že na to hold nebudeme myslet, protože na tohle se připravit nedá. Podotýkám, že ne v každém případě bude chtít jít adoptované dítě po stopách svých bilogických rodičů! Ale i když ho budeme vychovávat jak nejlépe umíme, hormony a snaha najít sebe budou silnější. Tohle se ovlivnit nedá ničím na světě, bohužel.

Pozitiva - těch je milion a milion a ........ Vězměte si jen "pouhý" úsměv vašeho adoptovaného dítěte, jeho objetí, jeho slova - Máma,....... tohle myslím stojí za všechny ty útrapy nejen před adopcí, ale i pak, v pubertě. Vězte, že problémy v pubertě mají i "biologické" děti a to mnohdy i daleko větší!!!!

Věřím, že naše adoptované děti v pravý čas poznají, kteří rodiče jsou ti "praví", a kteří dávali a stále dávají nejen lásku, ale i bezpečí domova.

POZOR! Chybou je mluvit o biologických rodičích ve špatném světle!!!! V žádném případě nesmí naše adoptované dítě slyšet, že jeho biologická máma je zlá paní, která se nechtěla starat o dítě! Ale pouze žena např. v tíživé životní situaci, která se bohužel nemohla o něj postarat a proto ho dala do adopce.